Září 2018

Samantha Young: Dublin street

Neděle v 10:49 Romance
Joss má za sebou peklo. Všechno zlé v sobě uzamkla a nepouští to ven. Stejně tak nepouští nikoho dovnitř. Jenže to by bratr její spolubydlící nesměl být, tak… tak… prostě Braden.

Zuzka:

Hned pro začátek Vám musím říct, jak brutálně zklamaná jsem byla z českého překladu. Knihu jsem četla v originále a umírala jsem u ní smíchy. Pak jsem chtěla najít vtipné pasáže v české verzi, abych je sem mohla dát, ale ouha… ony tam nejsou. A nebo jsou dokonce zkažené. Možná bych se nad to dokázala povznést, jenže zrovna v tomto případě napáchají chyby v překladu mnoho škody. Hlavní hrdinka pak vyznívá jako úplně jiný člověk. Tak například - nerada používá termín "friends with benefits" (asi všichni znáte: přátelé s výhodami), nahrazuje ho "fucking buddies", což nám přeložili jako "sexuální partneři". TO JAKO VÁŽNĚ? Podobně tak překladatel netuší, že je slovo p*del o dost výraznější než zadek, obzvlášť, řeknete-li ho před malými dětmi…

Tak tedy ke knize jako takové: krásný milostný příběh, sympatické postavy, které si prošly více hnusy než běžný člověk, ale tak už to v romancích bývá. My knihomolové navíc oceňujeme, že se Joss snaží být spisovatelkou, takže chápeme její problémy a tvůrčí blok. Dokonalé jsou pasáže při setkání s její psycholožkou, kterými je kniha prokládána. Joss není pitomá, dobře ví, že za spoustu věcí vinu nenese, ale neumí si s nimi poradit. A od toho má Bradena, i když si dlouho myslí, že je jen na sex.

Čím se tahle kniha odlišuje od ostatních, je právě hlavní hrdina. Braden je dospělý, sebevědomý muž, který ví, co chce a ví, jak to dostat - to by ještě taková zvláštnost nebyla, ale Braden není zabedněný, Young to nenapsala jako desítky dalších autorek, u kterých musí hrdina nutně hrdince ublížit, aby mohla trpět a on se pak připlazí po kolenou a ona mu milostivě odpustí, ne Braden stojí nohama pevně na zemi a ta, která se v tom plácá jako ryba na suchu je právě Joss. To ona kolem sebe kope a ani si neuvědomuje, jak hezky ji Braden dostane tam, kde ji chce mít. A tím nemyslím postel - i když do té ji dostal také… a snadno.

Dublin Street - nebo raději anglická verze On Dublin Street rozhodně stojí za přečtení. V rámci žánru se jedná rozhodně o špičku.

Miška:

Samantha Young kdysi přišla s novým druhem erotických romancí a právě s Dublin street to spustila. V čem spočívala ona výjimečnost? Postavy najednou měly charakter a příběh měl nějaký děj :D
Knížka je nádherná. Patří mezi nejlepší ve svém žánru a pokud by se vám zalíbila, nebojte se pustit i do dalších ze série. Jen už nebudou tak dobré, protože to jede vždy podle podobného schéma. Lepší je, je tedy proložit několika jinými knihami, ať si je neznechutíte.

Pokud máte rádi podobné knihy, rozhodně zkuste: Turbulence, Odvrácená tvář lásky, Bronzová medaile, Možná jednou, série Wags: Zůstaň, a samozřejmě další knihy od Samanty Young: Nightingale Wale a zbytek její tvorby: Databáze knih


Gena Showalter: První život

17. září 2018 v 13:15 Young Adult
Život na Zemi je jen předehra, opravdový život na vás čeká až po smrti. Vybrat si musíte mezi Troikou a Myriadem.
Tenley si ale odmítá vybrat místo svého posmrtného života, rodiče mají velký finanční zájem na tom, aby si vybrala Myriad, a tak ji nechají zavřít do Prynnu, ústavu, kde se ji pomocí všechmožných mučících technik snaží přimět k rozhodnutí pro Myriad.
A protože obě posmrtná místa jsou přesvědčená, že má Tenley/Desítka v blížící se válce sehrát stěžejní roli, nasadí na ni své agenty, kteří ji mají přimět k rozhodnutí zase jiným způsobem.

Miška:

Na První život jsem dost netrpělivě čekala, protože to vypadalo jako parádní dystopie. Ještě aby ne, když téma posmrtného života nabízí spousty a spousty možností. Jenže bohužel, dočkala jsem se jen promrhaného potenciálu.
Asi jsem doufala v trochu víc hloubavých úvah ve stylu Smrtky než pubertálního YA tlachání. Navíc mi většina myšlenek přišla těžce nedotažená. A možná za to může právě dokonalá Smrtka, kterou jsem přečetla nedávno, že mě První život tak strašně moc zklamal. Dost mi knížka připomínala Divergenci nebo Rudou královnu, které považuji za nepovedené variace na Hunger Games.
Problém knížky taky spočíval v tom, že hlavním tématem byla v podstatě nerozhodnost a obtížnost definitivní volby. Jenže karty byly od začátku namíchané a rozdané tak, že bylo jasné, jak autorka chce, aby to dopadlo. Asi by se mi víc líbilo, kdyby opravdu ani jedna z moožností nebyla ta správná.
Další problém jsem viděla ve špatně napsaných, nelogicky jednajících postavách (hlavních i vedlejších) a i akčních scénkách, které byly prostě divné. Autorka tam navíc musela nacpat trojúhelník, ještě ke všemu tak, že do teď držím palce tomu druhému.
Vzhledem k tomu, že v knížce se měly vyřešit jen dvě otázky a to: Archer nebo Killian, Troika nebo Myriad, byla knížka nesmyslně dlouhá se spoustou zbytečného textu. A teď zrovna nemám na mysli Desítčinu posedlost čísly, ta byla roztomilá.

V jednom oku má pět skvrn. V druhém tři.
Pět. Počet smyslů.Zrak, sluch, hmat, čich a chuť.
Tři. Trojice. Máme ducha, duši a tělo.

Pokud tedy nejste zorvna hladoví po nějaké dystopii, tak se do téhle série spíš nepouštějte. Doporučovala bych to snad děvčatům 13-16 let. Těm by se to mohlo líbit. Každopádně, jestli patříte k těm, co se jim Divergence i Ruadá královna líbyly, tak si to přečtěte, taky se vám to zalíbí. Je to průměrné YA.

Každopádně, kdo jste nečetli Smrtku, Hunger Games nebo Roztříštěnou, radši se pusťte do nich. Mezi dystopiemi jsou mnohem lepší volbou.

Odkaz na Databázi knih.



Mariana Zapata: Kulti

12. září 2018 v 14:12 NEpřeloženo do češtiny
Sal měla velký sen - stát se fotbalovou hvězdou. Kvůli chlapovi. Snad o sto let staršímu. A on teď bude její trenér… To chce klid a užít si tenhle dokonalý slow-burn román.

Zuzka:

Jaké to je, když začnete číst knihu a vůbec nevíte, co od ní čekat? Skvělé! Tedy v případě, že je kniha povedená, a to Kulti skutečně je.

A dream is just a wish without a plan.

Jistě, nešla jsem do ní jen tak zbůhdarma, pochopitelně mi ji doporučila Miška, jak je naším dobrým zvykem, ale netušila jsem nic víc, než že budu číst o fotbalistce, která bývala posedlá slavným hráčem a on se teď stane jejím trenérem…
Jak už zařazení "slow-burn fiction" napovídá, jedná se o román, kde se vztah vykresluje a vyvíjí hezky pomalu a polehoučku, rozhodně nečekejte žádné šílené milostné zvraty jako v romancích nebo telenovelách. Kulti a Sal se musejí poznat - vzájemně si zanadávat - a postupně se do sebe zamilovat. V případě Sal - zamilovat znovu a tentokrát ne jen do tváře na plakátu.

They say not to make eye contact with dangerous animals so that they don't perceive you as a threat, but I said screw it; I was no one's bitch, especially not Kulti's.

Knihu bych označila jediným slovem: nádherná. Čeho si cením obzvlášť, je povaha hlavní hrdinky. Sal je skvělý člověk. Není bezchybná, ale má svůj žebříček hodnot, o kterém je přesvědčena, že je správný. Nevidí důvod, proč by měla někomu ubližovat, ani proč by neměla pomoci, když může. Pochopitelně, že si časem zamilujete i Reye, ale trvá to trochu déle, což není nic divného vzhledem k tomu, že se chová jako prvotřídní zazobaný k***.

How the hell I fit in the same room as his ego, I had no idea.

Třešničkou na dortu jsou německá slova, kterými Sal Kultiho častuje. Protože z něj ta germánská nátura přímo odkapává a popravdě - je to skvělý bod příběhu. Když jsem začala číst, hned jsem se ptala, proč sakra musí být hrdina Němec - to nedám - opak je pravdou. Mariana Zapata ho zpracovala tak dokonale, že už nikdy nebudete chtít číst o nikom zábavném. Naopak zjistíte, že suchaři jsou nej.

Takže, ač je to neuvěřitelné a nikdy bych to do sebe neřekla - kniha o Němci a hráčce ženského fotbalu mi učarovala a řadím ji mezi nejhezčí knihy, jaké jsem kdy četla.

Miška:

Mariana Zapata patří mezi mé nejoblíbenější autorky. Miluju totiž sportovní příběhy a dřív než na papíře jsem se do nich zamilovala na televizních obrazovkách. A tak jsem se k Marianě vlastně dostala, hledala jsem dobře napsaný sportvní příběh.
Hlavní hrdinka není žádná puťka, co si stýská nad svým milostným životem, chodí se opíjet, má kamaráda gaye a já nevím co všechno dalšího. Naopak je to holka, která svůj život zasvětila profesionálnímu fotbalu a je jednou z nejlepších hráček na světě. Tvrdě pracuje na sobě i na svých cílech a velkou lásku nikde nehledá.
A hlavní hrdina? Už jen to, že je Němec dává téhle romantice úplně nový rozměr. Ono když mu Sal nadává do Bratwurstu, Berlinu atp. nejde se tomu nesmát. A vážně se nemusíte bát :D I vy si tohohle věčně nakrknutého Němce zamilujete.
Každý, kdo v příbězích nevyžaduje hromadu sexu a spostu klišé, si tuhle pomalu se rozvíjející romanci určitě užije. Třeba milovnice filmového Wilmbledonu (odkaz na CSFD).

Pokud by vás zajímaly další sportovní romance, zkuste: Bronzová medaile, The Wall of Winnipeg and Me (odkaz na Amazon).
A jestli máte rádi NA romance tak: Možná jednou a Odvrácená tvář lásky

Jessica Townsend: Nikdyuš: Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová

10. září 2018 v 13:56 Young Adult
Morrigan Crowová patří mezi prokleté děti a jako taková může za všechny neblahé místní události a ještě ke všemu má v den svých jedenáctých narozenin zemřít. Pak se ale na scéně objeví Jupiter North a odvede ji, jako svou kandidátku pro učení, do světa Nikdyuš.

Miška:

Nová fantasy série pro děti a mládež, která opravdu stojí za pozornost, a ten humbuk, který okolo ní je, není od věci. Tedy alespoň v rámci žánru, protože kdyby mi bylo takových 10 let, určitě na téhle sérii budu ujíždět.
Bohužel nejde nesrovnávat a tentokrát je tam toho Harryho opravdu hodně. Velevýznamný den 11 narozeniny, příšerná rodina, která o Morrigan nestojí, odchod do jiného kouzelnějšího světa, zkoušky, tak trochu potrhlý "mentor",... Nebudu mluvit o přátelství, protože o čem jiném by knížky pro děti měly být, než o právě o něm? Ale aspoň tady máme hlavní hrdinku, to v Magisteriu (Databáze knih) se autorky nesnažily ani změnit pohlaví hlavním hrdinům :D
Na můj vkus je zde strašně moc popisů, ale vlastně se není čemu divit, když je potřeba představit celý nový svět. A ne že bych chtěla podceňovat děti, ale i já jsem měla ze začátku problém se v tom všem (různé světy, postavy, popisy, politika,...) zorientovat.
Trošku se zestručním, pokud tenhle žánr rádi čtete nebo třeba kupujete knížky dětem, rozhodně dejte Morrigan Crowové šanci, nebudete litovat. Je to čtivé, pestré a celkově kouzelné. Jen je v tom prostě strašně moc z Harryho Pottera.
Pokud jste v tomhle žánru četli jen Harryho, a i když ho milujete, nepotřebujete číst další jeho alternativy, tak to nedělejte, je to zbytečné :D

Další skvělé knihy nejen pro mladší čtenáře: Harry Potter, Sedmý smysl (Databáze knih), Magisterium (Databáze knih), Učedník- Summoner (Databáze knih).

Victoria Schwab: Archiv

7. září 2018 v 14:25 Young Adult
Šestnáctiletá Mackenzie pracuje pro Archiv jako správce. Archiv uchovává Historie, což jsou těla tvořená vzpomínkami mrtvých lidí. Jenže občas Historie utečou a Mackenzie je musí chytit a vrátit, kam patří.

Miška:

Tahle série je taková jiná duchařina. První díl Archiv mi ze začátku uhranul. Mackenzie byla skvěle napsaná hrdinka, která na to, že vlastně byla šestnáctiletá puberťačka, mi vůbec nevadila. Její práce v Archivu a honění duchů/Historií, byla úžasná. A celkově celé zasvěcení do fungování tohohle světa bylo opravdu dobře napsané.
Navíc se v příběhu krásně prolínala současnost a vzpomínky na Mackenzienina dědu (asi nejhezčí pasáže knížky), který pro Archiv kdysi také pracoval. Celkově tam byla pořádná dávka morálních otázek, ohledně spojování se s mrtvými, a krásných vzpomínek.
Jenže kouzlo se vytratilo, když jsem se v celém světě zorientovala, pak už se z toho stala taková nadprůměrná YA klasika s detektivní zápletkou.
Druhý díl Dveře do prázdnoty pak byl velké zklamání. Mackezie se chovala jako ryzí puberťačka a velmi často jsem měla pocit, že už by ji měl někdo proplesknout. Což po prvním díle, kde byla suprová, byl velký šok. Detektivní zápletka tu sice opět nechyběla, ale už chybělo to okouzelní z nového světa Archivu.

Autorka ale píše celkově dobře, takže zkuste i jiné její počiny třeba Tvář magie.


Frederik Backman: Medvědín

3. září 2018 v 13:13 Hostující profesor
Vítězství v juniorském mistrovství v ledním hokeji je pro Medvědín prakticky vším, protože by mohlo přitáhnout investory, dopomoct k dotacím a celkově upadajícímu městečku ve všem prospět. Jenže během oslav jednoho z vítězství se stane něco nepěkného a všemožná obvinění se šíří celým Medvědínem.

Děda Petr:

Další knížka od Frederika Backmana, rozsahem zatím největší. Přebal tvrdí, že jde o sportovní román, ale sport je jen dějovou kulisou a příběh by se mohl odvíjet kdekoli. Jde o vyprávění o zodpovědnosti, odvaze a zbabělosti, pevnosti charakterů. Děj postrádá tradiční vyvrcholení, ale rozhodně není pesimistický.
Knížky pana Backmana působí jako zjevení v době, kdy by se zdálo, že všechny styly byly už vyzkoušené a zdroje nových zápletek vyčerpané (nabízí se paralela s Capablancou předpovězenou smrtí šachu. Ve své době nejlepší šachista tvrdil, že hráči jsou již tak dokonalí, že všechny následující partie musí končit remízami) Stejně, jako se geniální šachista mýlil se i v krásné literatuře objevují nové možnosti - a to je moc dobře!

Odkaz na Databázi knih.