Marissa Meyer: Renegáti

2. května 2018 v 12:44 |  Sci-fi, Fantasy
Svět ponořený do chaosu. Anarchisté proti Renegátům a malá špionka zjišťuje, že vše není tak, jak se zdálo.

Zuzka:

Renegáti… ach jo. Předem říkám, že mám vážně ráda přechozí knihy M. Meyerová, ať už Měsíční kroniky nebo Bez srdce, ale z Renegátů bohužel nejsem nadšená. Spíš zklamaná. Vím, že jsem měla od knihy vysoká očekávání, a to je vždycky horší, ale Renegáti bohužel spadají jen do běžného průměru.
Pravdou je, že není vůbec lehké napsat cokoliv ze světa super hrdinů. Všichni jsme krmeni komiksy, filmy od DC nebo Marvelu a nadpřirozené schopnosti má už i kdejaký upír nebo neobyčejný třeba od Schwabové. Meyerová si pro své hrdiny vymyslela nový řád v našem zničeném světě, což je skvělé, ale je to mnohem pracnější než třeba Spiderman, který si vesele hopká New Yorkem a nic navíc nepotřebuje. Právě proto se minimálně úvod knihy může zdát komplikovaný. Čtenář musí pochopit, co se vlastně stalo, kdo stojí na které straně, co jsou zač Anarchisti, a tak podobně. Skoro bych řekla, že zrovna tahle kniha by byla skvělá s ilustracemi. Ať už proto, že by byly prostě krásné při zachycení některých scén, ale také pro zjednodušení. Vždyť máme pět, vlastně šest zakládajících členů Renegátů, každý má jméno i příjmení a k tomu svou přezdívku a ještě nějaký ten rodinný vztah, takže není úplně lehké vždy vědět, o kom se zrovna mluví. A Anarchisté na tom nejsou o moc lépe.

"Každá revoluce jde ruku v ruce se smrtí. Někteří musí zemřít, aby jiní mohli žít.
Je to tragédie, ale zároveň i pravda."

Každopádně hrdiny si oblíbíte, o tom není pochyb. Adrian i Nova, kteří jsou vypravěči celého příběhu, jsou doopravdy sympatičtí, i když jsou puberťáci a dělají chyby nebo ne zrovna moudrá rozhodnutí. Ostatní postavy jsou rovněž vykreslené barvitě a nápaditě, padouši jsou zvrácení, ale nic tu není černobílé. To se mi na příběhu líbilo nejvíce. Nova i Adrian vidí mouchy a špatnosti na své straně a uvědomují si i dobro, které přinášejí nebo přinesli jejich nepřátelé. Zatím by se dalo tvrdit, že Nova bojuje za záporáky, otázka ale je, jestli to vydrží i v dalších dílech. Ta holka má v mnohém pravdu. A v jiném se zas plete.
Čili asi takhle - Renegáti jsou pro mě jakýsi úvod do děje. Něco, co mi pomůže zorientovat se v druhém díle, od kterého opět očekávám hodně. Meyerová umí psát, takže knihu prostě přečtete, i když to není ten odvaz, který čekáte.
A co se týče konec, pro mě byl dost předvídatelný, ale na druhou stranu, je to ten nejlepší možný konec pro další pokračování. Bez něj by to nemělo ty správné grády. Takže, ať jsem byla z prvního dílu lehce zklamaná, na další se těším vážně hodně.
A za co jsem naštvaná vážně hodně? Za český překlad a příšernou korekturu! Nejen, že jsou tu chyby, to bych jim ještě odpustila, ale na mnoha místech chybí slova nebo se dublují. A to je vážně ostuda!

Miška:

Vzhledem k tomu, jak byla Zuzka z Renegátů zklamaná, tak jsem si od nich radši nic neslibovala. Výsledek? Milé překvapení :D
Hlavní problém knížky vidím v tom, že téma superhrdinů je po všech těch Thorech, Iron manech, Supermanech, X-Menech,... úplně vyčerpané. Prostě už není možné vymyslet nějaké nové hloubavé poselství o tom, že i bez super schopností může být někdo hrdina. Nebo že i mezi superhrdiny najdete sebestředné padouchy a že nic není tak černo-bílé, jak by se mohlo jevit... Takže ne Marissa prostě nepřišla s ničím novým.
Druhé mínus? Složitost. Protože každý super hrdina měl své civilní jméno i super přezdívku, buď těch super hrdinů mělo být míň nebo autorka měla ty méně podstatné zmiňovat jen pod přezdívkami, aby to bylo pro čtenáře stravitelnější. Na druhou stranu chápu, že nám potřebovala ukázat, jak familiérně se se všemi Adrian zná.
Tak a teď plusy. Hodně mi to připomínalo film Škola superhrdinů, který mám moc ráda. Je z prostředí střední školy, téma superhrdinů je tam podáváno nadneseně a celé je to super vtipné (aspoň mně to tak připadá, většina lidí ho považuje za kravinu). V první části filmu je zkouška, při které mají budoucí studenti prokázat své schopnosti, což je dost podobné Renegátským zkouškám.

"Je to umění, které lidi podceňují." Nova pokrčila rameny a stěží potlačila úsměv. Pletení se věnovala asi čtyři měsíce, když jí bylo dvanáct, ale víc než výroba zimních doplňků ji na ni popravdě řečeno zaujala skutečnost, že bez ustání kmitá smrtícími zbraněmi v podobě deset placů dlouhých pletacích jehlic a nikdo nehne ani brvou.

Další plus. Hlavní hrdiny si velmi rychle zamilujete. Nova i Adrian jsou úžasní. Oba chybují a pochybují. A tak nějak máte pocit, že by si měli prohodit svá místa. Že by se svými názory měla jít Nova k Renegátům a Adrian naopak k Anarchistům.
Děj je pestrý, díky tomu, že je to napsané ze dvou úhlů pohledu a oba hlavní hrdinové skrývají tajemství a sledují své vlastní cíle.
A poslední plusové body dávám za konec, protože, i když jsem ho částečně očekávala, rozhodně jsem ho nečekala v takovémhle provedení! :D Jsem vážně zvědavá na pokračování!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama