Stephenie Meyer: Stmívání

13. března 2018 v 19:47 | Miška |  Sci-fi, Fantasy
Stmívání asi netřeba představovat. Ale kdyby náhodou... Nové město, nová střední škola. Záhadný kluk. A jsou z toho 4 díly romantiky s upíry a vlkodlaky :-D

Miška:

Stmívání. Přečetla jsem si ho na základě nadšeného doporučení od holčiny, která se od něj nyní distancuje :-D
Po Harrym to pro mě byla snad první série, která mě pořádně zaujala a přitáhla mou plnou pozornost. Už jen tím, že do té doby jsem toho v Ich fomě moc nepřečetla a všeobecně jsem ji neměla ráda. Od Stmívání je to přesně naopak. "Děkuju ti, Stephenie!" :-)
Hlavně jsem měla absťák. Nikdy by mě nenapadlo, jak mě vlastně bavilo čekat na další díly HP :-D
O upíry jsem se do té doby vůbec nezajímala, takže to pro mě byla naprostá novinka. A samozřejmě to bylo asi první YA, se kterým jsem měla tu čest. A jak já byla nadšená!
Něco se mi moc líbilo. Třeba takoví upíří vegetariáni. Jiskření na slunci? Proč ne, to mi připadalo originální pojetí upír x slunce. Že jen Bellyna krev je pro Edwarda tak silným pokušením, že jen jí nemůže číst myšlenky,…
První díl odhaloval spoustu tajemství, hezky uváděl do nového světa, nechyběla tomu dynamika ani romantika.
Z Nového měsíce jsem byla vyloženě nešťastná. Bellyna neutuchající sebelítost byla dost ubíjející. A nebýt zasvěcování do nového světa, tentokrát vlkodlaků, možná bych to i vzdala. Jenže pak přišla pasáž v Itálii a ta byla naprosto bombová!
Zatmění. To bylo takové zatmění mozku. Už jsem se v jiných recenzích zmínila, jak nesnáším trojúhelnky a hrdinky, co se neumí rozhodnout. Tak si asi dovedete představit, jak "nadšená" jsem tentokrát byla z děje. Ale i tady se našly plusy. Třeba vytváření armády novorozených upírů a něktré scény v závěru knihy mi připadaly dobře zvládnuté, když už se tedy pachtíme s trojúhelníkem.
Rozbřesk. Obávaný závěr série. Až moc dlouhý a nesourodý. Od 100% romantiky na líbánkách, přes vyžírku v pupíku, až po vele upíří střetnutí. Místy hodně nedomyšené (vysvětlení Jacobovy posedlosti Bellou? ale no tak…), některé věci bych autorku donutila přepsat a pak hlavně škrtat, škrtat a škrtat.

Každopádně Stmívání mám ráda a ráda jsem se k němu opakovaně vracela :-)

Zuzka:

Mé první YA. Takže jsem přirozeně byla nadšená. Hlavně jsem napřed viděla film, protože řekněme si to na rovinu - obálky knih by vážně nikoho nezaujaly. Dokonce jsou dost strašné.

Twilight mě trefilo v přesně tu správnou dobu - byla jsem ideální cílová skupina a jasně si vzpomínám, jak jsem Nový měsíc četla do půl šesté do rána, protože jsem potřebovala vědět, jestli to tedy dopadne dobře. Dnes už si nevzpomenu, jestli jsem celou sérii přečetla víckrát, ale jistě vím to, že tenkrát jsem z ní byla vážně nadšená, takže je pravda, že na ni nemám dnes tak střízlivý pohled, jak bych asi měla mít.

Ale teď "seriózně" vzato: Meyerová umí psát, to se jí musí nechat. I když samozřejmě jsou pasáže, které by čtenář vůbec číst nemusel, jelikož mu nejsou k ničemu. Jako například rozebírání Belliných depresí v druhém díle - no tak holka, seber se a jeď dál. Takhle jsi tu jen za krávu - ale, ok, trpí pro velikou lásku.
Co se trojúhelníku týče, tento byl jeden z prvních, který jsem četla, když člověk nepočítá Romea, Julii a Parida či podobné, jenže to vlastně trojúhelník ani není, když je Julii Paris zcela ukradený. Ano, Bello, slyšíš dobře, i čtrnáctiletá Julie ví, koho sakra chce.
Na této sérii nás může rozčilovat spousta věcí - Bella neschopná zavázat si bez chlapa tkaničku, Edward se skonem k dramatickým sebevraždám, fakt, že upíři svítí - pardon, třpytí se, neskonale sladký a šílený happy end bez pořádného krveprolití, protože to by přece nebylo happy, skutečnost, že první film je rozhodně lepší než kniha a miliony dalších drobností. Faktem ale zůstává, že Stmívání bylo a je jednou z nejpopulárnějších sérií - dnes možná i proto, že jím všichni tak okázale opovrhují jen aby šli s davem. No co, negativní reklama, taky reklama. Každopádně by bylo skvělé, kdyby si to všichni hateři napřed přečetli, aby vůbec věděli, o čem mluví.

Stmívání můžete nesnášet a smát se mu, ale to je tak všechno, co proti němu můžete dělat. Autorka jistě trochu posměchu unese, když má z prodeje miliardy a příběh Belly a Edwarda jen tak v zapomnění neupadne. I když uzávám, že Bella je vážně hodně špatný tzv. role model a z knih nevyplývá, že čtenářky vážně nemají být jako ona.

Markétka:

Stmívání jsem nejdřív viděla jako film a naprosto jsem se zamilovala do Edwarda. No jako každá jiná osmnáctka. Nebo patnáctka, sedmnáctka, třicítka. Dosaďte si libovolné číslo 12+. Takže jsem samozřejmě musela přečíst knihu, abych si to mohla vychutnat v plném rozsahu. A i přesto, že se první díl lišil, tak jsem tomu propadla. Kdo by nechtěl být tou jedinou pro kluka, kterého chce celá škola. U Nového měsíce padnete do depresí a říkáte si, proč vám to udělal. A musíte se hodně držet, abyste to nepřelistovali na konec, jestli se tam Edward zase neobjeví. U Zatmění nechápete, jak může být tak těžké se rozhodnout. No a v Rozbřesku si trháte vlasy, co to dítě, kdy už bude konečně upírka a kdy se vrátí k vyprávění, protože Jacob vás v zásadě nebaví. To jsou mé obecné dojmy z knížek, když jsem je četla poprvé. Bylo to moje první YA a v té době to bylo nové i pro většinu ostatních. Tak tomu příběhu prostě podlehnete. Ano, je to slaďárna od začátku do konce. Ano, řeší se pouze vztah s klukem. Není tam žádná ušlechtilá myšlenka hrdinství, kamarádství a co je v životě důležité. Což zlí jazykové často vyzdvihovali, o co je Harry Potter lepší a že dá mladé generaci mnohem víc, než ufňukaná Bella a hezounek Edward. Ale ne vždy potřebujete mít ušlechtilého hrdinu. Je potřeba snít si o princi na bílém koni a to Twilight saga naprosto splňuje.

Co jiného byste si mohli zkusit přečíst? Mercedes Thompson (odkaz) - méně vztahů, víc vlkodlaků, Upíři z Chicaga (odkaz), Drahokamy, Měsíční kroniky, Vampýrská akademie

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama