Richelle Mead: Třpytný dvůr

10. března 2018 v 21:57 |  Romance
Romance ze smyšleného světa plného intrik a zášti, kde dá lásce velkou práci zvítězit.

Zuzka:

Po dočtení - a že mi to trvalo dlouho - můžu říci jen, že je to červená knihovna. Ale bohužel červená knihovna pro náctileté, takže postrádá právě to červené, co dělá červenou knihovnu skutečně červenou.
Vážně stále nechápu, jak mohla tahle autorka napsat Vampýrskou akademii, která je úžasná, a pak tohle. Tohle nebo Sukubu popřípadě Věk X - série, které si zaslouží maximálně jednu hvězdičku. (Nechápejte mě špatně, já R. Mead strašně fandím, neustále čtu, co napíše, protože pořád doufám, že zas narazím na něco tak výborného, jako byla Akademie, ale bohužel… Snad máme naději, že někdo vydá její dřívější díla, která zatím nebyla přeložena.)
Už jen název. Proč se kniha i celá série jmenuje Třpytný dvůr, když se v něm více jak polovina knihy neodehrává? A není ani symbolem nebo jakousi pointou, a když se to vezme kolem a kolem, tak ani není nijak významný? Je to jen prostředek jak dostat hrdinku do finanční tísně a na jiný kontinent. Páni, to je ale něco! (Sarkasmus - pro ty, kteří to nepoznali)
Cedric je typický hrdina pro náctileté - úžasný, krásný, dokonalý s odzbrojujícím úsměvem. Prostě bez chybičky. Zcela neuvěřitelná a nereálná postava. Podobně je na tom i jeho partnerka Adelaide. Bod k dobru za prostý fakt, že alespoň není pitomá, jak bývá ve velké oblibě. Ale pochopitelně je krásná, tedy i chytrá, mazaná, přestože je hraběnka, tak zvládá manuální práci a ničeho se nebojí.
Samotný příběh je…ehm… nezajímavý. Uteče z domu, vydává se za jinou, potká muže svých snů, nutí jí jiného… nebudu dál spoilerovat, ale asi je každému jasné, že já tam nic překvapivého nebo zajímavého popřípadě odlišného od miliardy ostatních knih nenašla.
Stejně jako ve Věku X i tady se autorka snaží o jakousi politiku - asi se ocitáme v přirovnání k osidlování Ameriky plného vyhánění Indiánů. Lépe by udělala, kdyby tuhle linku zcela vynechala, protože se jí vůbec nedaří.
Zápletka s náboženstvím by nebyla špatná. Vlastně se zdála být i zajímavá, ale opět vyšumí někam do ztracena a spíš se v knize plete a zbytečně zabírá místo.
Ale abych nebyla zlá - mě osobně se líbil závěr, tedy ne úplný závěr, to zas byla slaďárna (a já mám roztomilé knihy ráda) smíchaná se spoustou akce bojovných žen, ale Adelaidin hon za penězi a obrazem byl popsán vážně hezky a konečně jsem měla pocit, že se něco pořádného děje. A jak to přišlo, tak to zas zmizelo.
Vím, že je druhý díl - Půlnoční klenot - všeobecně hodnocen mnohem lépe než tento, ale osobně si nemyslím, že najdu sílu ho číst.

Miška:

Pro mě to bylo doslova otřesné a ani jsem se to neobtěžovala dočíst.
Začátek vypadal zajímavě, takže jsem to nezatracovala hned, ale když se to po 100 a pak ani po 150 stránkách nijak nerozjelo, tak už jsem to prostě jen prolistovala nakonec. Ani by mi nevadilo, že se jedná o nějakou teen romanťárnu spíš pro mladší čtenářky, jenže v tom případě by to potřebovalo zkrátit na půlku a dost pozměnit jak postavy tak děj.
Nevím, nevím. Pokaždé doufám, že když RIchelle něco vydají, bude to pecka, ale pomalu ztrácím naději, protože Neslyšno bylo tragické a Věk X taky nebyl žádné terno.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Mějte prosím pochopení. Náš blog je zcela nový a mákáme jako divé, abychom sepsaly všechno, co Vám slibujeme.