Kerstin Gier: Drahokamy

24. března 2018 v 13:02 |  Romance
Cestování časem, láska, boj o moc i o život a vážně nesnesitelná sestřenice… co byste chtěli více?

Zuzka:

Rudá jako rubín - nenechte se odradit poněkud dětským stylem. Mohl by vám ze začátku vadit tak jako mě, ale když si uvědomíte, že vše vypráví šestnáctiletá holka, tak vám dojde, že to skvěle sedí a styl si nakonec zamilujete.
První díl jsem osobně vnímala jako rozjezd, ale vážně dobrý rozjezd. Nastíní se tu cestování časem, které je vysvětleno krásně jednoduše, žádné složitosti a přitom to zní tak uvěřitelně. Čtenář si začne uvědomovat, jak problémy vznikají budoucími skoky do minulosti, což je vlastně k popukání, jelikož se Gwen ráda rozčiluje, že cosi určitě neudělala, ale netuší, že to možná ještě udělá.
Hlavou vám začne vrtat, co tedy hrabě skutečně chce. Stejně tak se budete ptát sami sebe, jestli je Gideonova láska jen pošahaný skok v literatuře pro mladistvé a on se do Gwen vážně zbláznil jen kvůli tomu, že jednou vytáhla meč nebo je to jednoduše nedobře napsaná psychologie postavy. A také se budete ptát sami sebe, co tu vlastně dělá Charlotte?

Jakmile se ale pustíte do druhého dílu - Modrá jako safír - už nebudete moci přestat. S postavou Xameria se do příběhu dostane neuvěřitelná dávka humoru, ironie a nadhledu. Celý děj získává obrátky a člověk musí číst dál. Ano, jistě, všichni si uvědomujeme, že je velká část postavena na Gwenině utrpení a tichém vzteku. Jako správný nerozmazlený puberťák se rozčiluje jen vnitřně, takže okolí neví, jak moc je naštvaná a tím pádem jí nikdo nemůže nic vysvětlit. Kdyby jí totiž někdo podal střízlivý pohled na svět, už by nemohla být tak mimo a nezbylo by moc o čem psát. Ale ona se pochopitelně vzteká jen před Gideonem, který ji pak správně hrdinsky utěšuje a ještě se díky tomu do ní zabouchne. Řekla bych, že žádnému čtenáři nevadí určitá předvídatelnost děje. Intriky hraběte - ale prosím vás! Neustálé dohady, co je asi Gwenina moc, když všichni víme, že vidí duchy? A tak dále. Jenže ono to vážně nevadí, ba naopak, celý příběh je neuvěřitelně čtivý.

V posledním díle - Zelená jako smaragd - je vtipná už i Gwendolin a nemůže si odpustit skvělý sarkasmus. Čili humorný duch druhého dílu se nikam neztratil a čtenář i tuhle knihu spolkne jako malinu. Možná vám bude trochu vadit, že se některé věci nedořešili - co je s Falkem a Grace? Proč Charlotte nezkusila svést Gideona nebo to Gwen alespoň namluvit? Proč nikdo ze strážců nevyložil proroctví už dávno a dobře, když i čtenář má k dispozici diagramy a tabulky, ze kterých snadno pochopí, která postava se skrývá pod jakým symbolem? Ale co… konec není nijak rozmázlý, a tak nechává více prostoru vaší vlastní fantazii.

Tahle série vám za to určitě stojí - a pokud byste se chtěli podívat na filmy - doporučuji originální německé znění, i když německy nemluvíte, ta zábava je nenahraditelná. Jen se nebudete stačit divit, co všechno tu změnili. Až na chronograf je z toho vlastně úplně jiný příběh.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama