Kasie West: P.S. I like you

Neděle v 9:00 |  NEpřeloženo do češtiny
Lily jen tak z nudy napíše na školní lavici kus své oblíbené písně. A kdosi ji doplní… Náhle jim ke komunikaci nestačí deska stolu a musejí si začít schovávat dopisy. Jenže, kdo je tajný dopisovatel? A co když je to někdo, koho Lily nemá ráda?

Na Kasii West jsem narazila úplně náhodou. Pak jsem zjistila, že už jí i česky nějaké knihy vyšly, ale jejich hodnocení není až tak závratné, jak bych si představovala. P.S. I like you na tom, ale bylo jinak. A navíc jsem nečekala žádný zázrak, chtěla jsem jen lehkou knihu na odreagování. A vážně jsem měla šťastnou ruku.

"When I was dating, my girlfriend and I used to say, 'Don´t cry in front of him before date three.' "
"Cry?" I echoed, frowning.
"Yeah. Guys gets skittish when you cry."
"I don´t thing I have to worry about that one."
"You don´t cry?"
"I don´t make it to date three."

Pomalu zjišťuji, že jsem propadla románům v dopisech. Jistě, v dnešní době jsou spíš v esemeskách, ale pointa je stále stejná.

V téhle knize se nemusíte ptát, proč si sakra ta holka píše s někým, koho vůbec nezná, vždyť by to mohl být úchyl - ne, jednoznačně je to nějaký spolužák, takže proč tedy ne. Celou knihu vnímáte z pohledu Lily, která poněkud vybočuje z davu svou zálibou v hudbě mimo střední proud, oblečením, praštěnou rodinou, a tak podobně. Ale nemáte z ní pocit uťápnuté holčičky, co se bojí vystrčit nos, aby přes něj nedostala. Naopak, klidně se pustí do slovního sporu s hvězdami školy, i když tuší, na čí stranu se dav vždycky přikloní.

"Who are you talking to?"
"Myself."
"You do that a lot."
"I know. I´m the only one who understands me."

Autorka krásně rozevírá hrací pole, předhodí nám pár adeptů na titul dopisovače, i když asi všichni tušíme, kdo bude onen záhadný, a seznamuje nás s prostředím, ve kterém Lily žije a také s její minulostí.
Na téhle knize si obzvlášť cením nápadu, kdy Lily odhalí, kdo je onen kluk. Není přece pitomá a nepotřebuje nějaké šílené shledání na konci knihy. Místo toho zjistí jeho identitu asi v půlce knihy, a pak se musí popsovat s tím, že by byla radši, kdyby to nevěděla. Dál raději nic říkat nebudu, protože vám nechci prozradit víc, ale doopravdy se tu člověk dočká nečekaných zvratů - tedy alespoň pro tento žánr. Například se jedna z populárních slečen snaží Lily ztrapnit před celou školou. Scéna jak z Protivných sprostých holek nebo moderní Popelky, ale světe div se, Lily neuteče s pláčem, na opak se tváří jako by šlo o zcela běžnou záležitost a nenechá tu slepici, aby měla navrch.

If you want a romantic relationship with a guy, first he has to find you mysterious, than intriguing, than funny. In that order. If it´s in any different order, you are forever labeled friend.

Zkrátka a dobře, tahle kniha si na nic nehraje. Je přesně tím, čím slibuje, že bude. Dva náctiletí řeší svůj život, který není tak jednoduchý, jak by měl být - jak už to u puberťáků bývá, a ještě si to sami komplikují posíláním dopisů. Osobně si myslím, že až se budu chtít usmívat, tak tuhle knihu vytáhnu znovu. Proč taky ne, postavy jsou fine, zápletka také a Lilyina potřeba stále psát texty písní knize jen dodává.

Pokud máte rádi milé příběhy, ideálně s dopisováním, pak zkuste také: Řekni mi tři věci, Probuzení Simona Spiera, Dear Aron
Něco náročnějšího, ale stále s dopisy? Cinder & Ella
Raději něco s hudbou a texty? Možná jednou

Odkaz na Databázi knih (slovenský překlad)
 

Katherine Luka: Lovec věna

5. prosince 2018 v 7:00 |  Historické romance
Madelyn je bohatá dědička, miláček londýnské smetánky a hlavně je zamilovaná do George. Bohužel se potýká se závistivou macechou, která vztahu s mladým gentlemanem nepřeje a Madelyn posílá do ústraní. Fergusson je chudý venkovský baron, který nutně potřebuje kapitál.

Miška:

Sice českým autorům fandím, ale jejich tvroby se vždycky obávám. Hlavně pak, když jde o můj oblíbený žánr, který čtu sice ve velkém, ale jen zahraniční tituly. Vím, že hodně lidí má stejné obavy. Garantuji vám, že u Katheriny Luka se nemusíte ničeho bát.
Děj se odehrává v Británii, takže přesně tam, kde by měl, aby mi hned nevadilo české prostředí, na které prostě nejsem u historických romancí zvyklá. Lovec věna je navíc tak neuvěřitelně čtivě napsaný, že bych se nebála autorku rovnou srovnávat s Lisou Kleypas nebo Julií Quinn. Zkrátka s královnami historických romancí.
Katherina příhodně zvolila er formu a střídání úhlů pohledu obou hrdinů. Díky tomu znáte jejich pocity, hlavně pak Fergussony myšlenky jsou chvílemi hodně zábavné.

Starý White věděl, jak správně investovat, aby zabezpečil dceru. Ne jako ten pitomec, který zplodilo jeho! Inu, kdyby měl naději, že s někým takhle bohatým uskuteční výhodný obchod, nejspíš by taky vypotil pár zdvořilých frází o jejích vlasech, pleti a - očích!

Příběh ze začátku působí předvídatelně. A i kdyby vážně byl, nebylo by to vůbec špatné, protože u těhlech románků nikdo ani žádné pořádné zápletky nebo zvraty nečeká. Jenže ono to předvídatelné není, takže jsem byla neskutečně mile překvapená. Teda jasně, že je zřejmé, jaký to bude mít konec!
Madelyn mi byla sympatická a do Fergussona jsem se zamilovala. Bylo to čtivé a tak chytlavé, že se mi knížku vůbec nechtělo odkládat. Milé, vtipné, úsměvné i romantické a dokonce napínavé,... Zkrátka parádní.
Doufám, že se autorka bude tomuto žánru i nadále věnovat, protože těch opravdu dobrých knížek je v něm jak šafránu.
Je vážně velká škoda, že knížka nevyšla i v tištěné podobě. (Zatím, třeba se nadějeme :-D)

Zuzka:

Já mám tak ráda, když mě kniha mile překvapí!
K Lovci věna jsem se dostala náhodou a neočekávala jsem vůbec nic. Už po pár stránkách jsem ale očekávání mít začala, a to velká, protože se kniha jevila slibně. A zcela spokojeně můžu prohlásit, že mě nezklamala. Spíš naopak. Občas jsem si myslela, že je nástin příběhu zcela jasný a předvídatelný, ale opak je pravdou, autorka nám sice dává znát, kteří dva protagonisté k sobě patří, jelikož je příběh důmyslně vyprávěn z jejich dvou úhlů pohledů, bez toho aby potřebovala mít každou kapitolu označenou jménem vypravěče, ale to je tak vše, příběh je spletitý a zajímavý, ale není přeplácaný nebo nějak zásadně přitažený za vlasy.

Autorčin styl je neuvěřitelně čtivý, snad právě díky rychlému střídání pohledů hlavních hrdinů, které je ale napsáno velice promyšleně, takže se nemusíte bát, že byste se snad v dění ztráceli. Navíc je Lovec věna kniha plná humoru, nejednou jsem vyprskla smíchy nahlas a lidé se po mě dívali. Postavy jsou zde sympatické a vše působí uvěřitelně. Navíc - a to nejspíše udělá radost mnohým - se autorka vyhýbá popisu milostných scén. Jen čtenářům naznačí, co se asi tak dělo a plynule se přenese v příběhu dál. Takže se nemusíte obávat pětistránkového popisu manželských povinností nebo nocí plných vášně.

Lovec věna je jedna z knih, ke které se určitě ráda vrátím, budu ji doporučovat známým a bude mi neskutečně líto, že je to jen e-kniha a nemůžu si mít v tištěné podobě. Navíc jsem díky ní zvědavá i na ostatní autorčina díla.

E- knihu koupíte zde.

Pokud máte rádi historické romance mohlo by se vám líbit i Panství Edenbrook, série Ravenelovi a nebo série Bridgertonovi.

Odkaz na Databázi knih.

Vlastimil Vondruška: Epištoly o elitách a lidu

2. prosince 2018 v 9:49
Neuvěřitelně trefná kniha o současných poměrech na pozadí minulosti.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství MOBA.

Zuzka:

Vlastimil Vondruška je většině čtenářů znám jako autor historických detektivek nebo Husitské či Přemyslovské epopeje, přesto už přivedl na světlo světa i jiné knihy. Pochopitelně kromě historických prací. Epištoly o elitách a lidu volně navazují na Breviář pozitivní anarchie. Jedná se o knihy víc než současné a věnující se momentálním poměrům ve společnosti.

Někde jsem četl, že máme nejvíce politologů na jeden kilometr čtvereční. Máme mnoho slimáků a málo zelíčka.

Hned na začátku knihy autor vysvětluje, co chtěl říci názvem a také čtenářům sděluje, že ne každý literární kritik ví vše nejlépe. Z toho si můžeme vzít, že nikdo není bezchybný. Ani on. A v průběhu celé knihy se nedočkáte ničeho, jako je "objektivní" nebo vynucená pravda. A nikdo vám nebere právo na váš vlastní názor. Můžete s panem Vondruškou souhlasit a nemusíte.
Autor nám líčí historický vývoj určitých společenských a právních norem. Poukazuje na skutečnost, jak vše fungovalo dříve, většinou na základě zdravého rozumu, a jak to funguje dnes. Většinou zcela bez rozumu.

Dejte politikovi do misky bramboru, udělá z ní tisíc placek, všechny budou sice nechutné, ale bude vás jimi krmit pořád a pořád.

Obávám se ale, že se kniha vůbec nedostane k těm, kteří by ji "potřebovali nejvíce". Celá první kapitola je psána poněkud nepřístupným jazykem. Jistě, elitám - nebo těm, kteří mezi ně skutečně patří, nebude kniha připadat nijak složitá, používá běžný jazyk vzdělaných lidí, ale pokud jde o masy, nebo chcete-li lid, pak bych řekla, že se úvodní kapitola jeví prostě nestravitelná. Což je velká škoda. Pak už se totiž V. Vondruška přesune do sféry esejí, kde se vtipně a hravě obouvá do všeho, co mu na našich poměrech připadá neuvěřitelné. I tak by ale příště mohl zkusit fejetony. Jako vždy napřed shrne historický vývoj, který je prokládán citáty velikánů a až pak nám předloží naší situaci. V některých případech se vše může jevit neskutečně humorně a předkládáno s nadsázkou, z jiných přímo cítíte autorovu nevoli a umíte si představit, jak vrtí hlavou nad zprávami v televizi a diví se, jakým směrem se svět ubírá. Nevyhýbá se žádným současným tématům - od volby prezidenta, přes právo na držení zbraně, uprchlickou krizi až po "hnutí" Me too nebo kavárny Hate free. Je celkem jasné, že pro některé své názory bude jistě označen spoustou hanlivých slov, pravdou ale zůstává, že říkat si naštěstí ještě smíme, co chceme.

Proto opakuji výchozí tezi teorie elit - společenská nerovnost je věcí přirozenou a v lidských dějinách je konstantou nadčasovou a věčnou.

Skvělé je, že nikoho nenutí, aby s ním souhlasil. Jak sám řekl, pokud vám jeho šlehy nevyhovují, napište si vlastní.

Šlehy jsou jen šlehy, a pokud se vám nelíbí ty mé, nespílejte mi, ale napište si svoje a lepší.

Děda Petr:

Kromě oblíbených historických detektivek píše pan Vlastimil Vondruška i odborné exkurse do české historie. Dovede je podat poutavě tak, že se čtou takřka jako romány. V nedávné době zabrousil pan Vondruška i do dalšího žánru - sociologie a protože je historik, jak jinak než pohledem do minulosti, z níž se logickým putováním dostává až do současné doby. Jako velmi vzdělaný autor se dokáže na různé společenské jevy podívat z více úhlů a jako znalec svých předchůdců posoudit různou angažovanost svých předchůdců - kronikářů a spisovatelů. To vše čtenář najde v nejnovější jeho knížce, v Epištolách o elitách a lidu, jejíž závěry zasahují až do současnosti vtipnými a zasvěcenými glosami do soudobé politické praxe. Člověku neujde, že mnoho současných politických praktik má svoje kořeny v dávné minulosti a neujde mu, že političtí předchůdci dovedli být rafinovanější i úspornější proti svým současným epigonům. Nedá mi, než vzpomenout předchozí podobnou páně Vondruškovu knížku Breviář pozitivní anarchie (odkaz na Databázi knih), jíž reaguje na aktuální mezikontinentální migraci, opět z historického pohledu. Zatímco předchozí migrační vlny vyvolávaly klimatické změny, mocenské přesuny, náboženské výboje, nynější stěhování národů má téměř výhradně ekonomické pozadí. Rozčarování z této skutečnosti se táhne jako červená nit celou vzpomenutou knížkou. Nutno ještě dodat, že charakter obou dílek vyžaduje mnohem víc pozornosti čtenáře než detektivky ( jež sám autor označuje jako pohádky pro dospělé ) a tudíž i více času pro jejich porozumění.

 


Rosamund Hodgeová: Krutá krása

28. listopadu 2018 v 11:09 |  Young Adult
Nyx se narodila jako nechtěné díte, to přebytečné z dvojčat, byla vychovávána za jediným účelem- provdat se za Pána dohod a zabít ho.

Miška:

Naštěstí už jsem od Kruté krásy podle ohlasů nic moc nečekala. Takže jsem nebyla zklamaná, když jsem zjistila, že je to strašně překombinovaná knížka, plná přebytečného textu, který nudí a pro děj je naprosto nedůležitý. Ale je to vážně škoda, protože měla potenciál. Teda pokud máte rádi Krásku a zvíře, tohle je totiž další převyprávění :-)
Nyx není až tak typická hrdinka, stravuje ji zášť nejen vůči rodině, která ji zaprodala, ale i vůči sestře dvojčeti, která v tom všem byla nevinně, i matce, která zemřela při porodu. Tohle na ní tedy bylo zajímavé, zbytek už byl spíš nedotažená charakteristika a dost nelogicky jednající postava.

"Jestli jsem se jako Pán dohod něco naučil, pak to, že znát pravdu není vždycky laskavost."
"To je příhodná filozofie pro démona, který žije ze lží."

Všude se to hemžilo démony, stíny, záhadami, nekalými dohodami, bohy,... což by bylo super, jen toho bylo moc, těžko se v tom orientovalo a v té hromadě textu jsem se fakt chvílema ztrácela, i když děj byl hrozně jednoduchý - má zabít démona, omylem se do něj zamiluje a navíc zjistí, že nic není, jak se na první pohled zdálo.

"Neříkám skoro nic jiného než pravdu. A kolik pravd kdy poskytlo úlevu tobě?"

Knížku můžete vyzkoušet, pokud zrovna nemáte nic po ruce, ale nálada na nějaké to YA fantasy by byla...
Jinak se to celkově podobá Pomstě a rozbřesku. Což je mnohem lépe napsaná romantická YA série s nádechem orientu, kouzly, prokletím,...

Odkaz na Databázi knih.

Vánoční tipy aneb NEJLEPŠÍ KNIHY za tento rok (2018)

22. listopadu 2018 v 8:04
Rozhodli jsme se projít peklem a za každého z nás vybrat maximálně 3 knihy, které jsme letos četli a považujeme je za nejlepší. Maximálně tři. Umíte si představit ta muka! Dobré ale je, že Vám tím tak shrneme, co jsou skutečně ty nejvybroušenější skvosty ze všech. Nedivte se, pokud se některá kniha bude opakovat, dost možná ji máme totiž rádi všichni.

Miška:

Miška má u nás výjimku - vybrala pro Vás 5 knih, protože když někdo přelouská ročně takové množství knih jako ona, tak se to na tři položky jednoduše smrsknout nedá. Ještě když je vážně zkušený lovec a umí vyhledávat nadprůměrné knihy :)

Setkání s cizincem od Lisy Kleypas považuji za jednu z nejlepších a i nejvtipnějších historických romancí, co jsem kdy četla. Má to všechno, co to má mít, silné hrdiny, jiskření a pořádnou zápletku, která nestojí jen na romantice.
Knížka se dá číst i bez znalosti předchozích dílů, ale celá série Ravenelovi patří k těm opravdu dobrým.

Vi Keeland mi učarovala Alfasamcem. Sice erotická romance se sprosťárničkami, ale světe div se ono to má i děj! Zasmějete se, naprosto totálně se zamilujete do Drewa... Zkrátka si to užijete.

Neal Shusterman svou Smrtkou opět prokázal, že je to nekorunovaný král YA sci-fi/fantasy. Po dlouhé době to byla distopie, která stála za přečtení. Sympatičtí hrdinové a spousta morálních otázek, na které neexistuje žádná stoprocentně správná odpověď.

Z řad českých autorů by byla chyba nezmínit Muffin a čaj Thea Addaira. Autor má neskutečně krásný styl a v průběhu čtení si budete připadat, jak na bradavických chodbách. Přidejte k tomu citlivý příběh dvou chlapců protkaný lehkým humorem a máte tuhle úžasnou jednohubku :-)

A nakonec od jedné z mých nej autorek Mariany Zapatty From Lukov with Love. Romantický příběh krasobruslařského sportovního páru plný tvrdé dřiny, ale taky špičkování a naschválů. Máte rádi film Ledové ostří? Tak tohle budete mít rádi taky. Jen bacha zatím pouze v Aj!

Děda Petr:


Ve skutečnosti bude knih víc, ale témata skutečně jen tři. Jako prvního volím autora Bruce W. Camerona a jeho povídání o psí duši pod názvy Psí poslání, Psí cesta a Psí domov. První dvě knížky na sebe navazují, třetí se vymyká dějem, nikoli žánrem. Velmi emotivní vyprávění, z něhož vyplývá oddanost a věrnost dávného lidského přítele. Lidé mohou být proradní, ale pes ví, kam patří a jeho postoj ke své rodině je za všech okolností jednoznačně kladný. Nejde o autorské klišé, ale o skutečnost, převyprávěnou člověkem, který ví, o čem mluví a dovede to na čtenáře přenést.

Další knížkou, o níž chci napsat pár řádek je Mistr a Markétka od Michaila Bulgakova (odkaz na Databázi knih). Dílo je notoricky známé a ceněné. Prolíná se v něm barvitý svět předválečného Ruska s biblickým příběhem o ukřižování Ježíše. Důležitým protagonistou příběhu je ďábel se svojí suitou. Četl jsem knížku mnohokrát a bral jí jako groteskní fantazii. Teprve poslední přečtení mi ozřejmilo, že jde především o příběh obrovské lásky, schopné jakýchkoli obětí.

Abych jen nechválil, pak musím zmínit knížku Macbeth od známého autora detektivních příběhů Jo Nesba. Tentokrát jde o podobenství se Shakespearovým Macbethem, zasazené do neutěšené budoucnosti. Zatímco historická předloha je jen drsně syrová, tento novodobý Macbeth je plný nejnegativnějších lidských vlastností včetně tvrdých drog. Dokázal jsem přečíst čtvrtinu poměrně obsáhlé knihy ( více než 500 stran ) , zbytek dolistoval a slíbil si, že se k ní už nikdy nevrátím. Mohu-li s něčím srovnat, pak s dílkem Tato země není pro starý od Cormaca McCarthyho, která ve mně vyvolala emoce stejně negativní.

Zuzka:

A Zuzka zas hřeší na to, že čte anglicky - čili má pro vás vyběry dva - knihy české a anglické :D

Řekni mi tři věci od Julie Buxbaum jsem letos nečetla poprvé. Jsou totiž jednou z knih, ke kterým se ráda vracím. Vždycky mě "zaskočí", jak se obyčejný středoškolský románek může zabývat neuvěřitelně vážnými tématy, ale ta jsou vám podávána s takovou lehkostí, že si je kdekdo nemusí ani uvědomit. A vše je zabalené do úhledného balíčku mladistvé lásky a dopisů od někoho, koho hrdinka touží zoufale poznat.

Pravděpodobně každá čtenářka milující romantické příběhy zná Samantu Young a její sérii Dublin Street. Já osobně jsem zatím přečetla jen první díl. Ale v rámci romancí si ho nemůžu vynachválit - když tedy pominu český překlad, který zazdil pár důležitých věcí, ale co naděláme. On Dublin Street je napěchované city, humorem i temnou minulostí a co je hlavní - postavy mají skutečnou psychologii.

Smrtka od Neala Shustermana - jak já se na ni těšila! Jedná se úžasnou knihu, která je kdo ví proč řazená mezi Young Adult nebo dystopie, ale nebojte se po ni sáhnout i jako starší čtenáři. Svět plný otázek morálky, obchodování se smrtí a uvědoměním si, že neexistuje něco jako stoprocentní pravda, to si přečíst prostě chcete. Ještě navíc, když vám to podává znamenitý vypravěč jako je pan Shusterman.

Letos jsem se seznámila s autorkou Marianou Zapata - hned první jsem četla Kulti - a od té doby Marianu zbožňuji. Slow burn román se jen tak nevidí, dnes nejlépe, aby na to postavy skočily hned na třetí stránce. Mariana ale staví promyšlený příběh, který má gradaci. Její postavy se vyvíjí a směřují ke šťastnému konci. Připočítejte si ještě sportovní prostředí a kniha je zaručený recept na skvělý odpočinek. A jako bonus se můžete těšit, že Fragment Kulti skutečně vydá.

Když už jsem se do knih Mariany Zapaty pustila, nemůžu do svého výběru nezařadit From Lukov with love. Tentokrát jsme v prostředí krasobruslařů, kde spolu bruslí a zároveň zápasí dva nejtvrdohlavější lidé na světě. Půlku knihy budete umírat smíchy, druhou se rozplývat. Nutno dodat, že autorka ráda pracuje s tajemstvím a ne všechno vám naservíruje na lopatě a vy si musíte občas domýšlet a to je přece fine.

Zcela náhodou jsem se dostala ke knize P.S. I like you od Kasie West (pár jejích knih česky je - Databáze knih). Ono je to tak - když propadnete kouzlu dopisování s neznámou osobou, tak se nedá nic dělat. Přesto to ani v této knize není okoukané nebo hloupé. O co je kniha lepší než všechny ostatní? O prostý fakt, že hrdinka brzy zjistí, s kým si vlastně píše a je brutálně zklamaná, protože většího idiota si prostě vybrat nemohla. Další ze středoškolských romantik, která vás zaujme, i když to dopředu nečekáte. Odkaz na Amzon

Markétka:

Je opravdu těžké vybrat tři knihy. A protože chci, abyste si rozšířili obzory, tak se pokusím vybrat něco, co už nemají ostatní a věřte, že to je u Dvorů, Hraničářova učně, Alfa samce, Macbetha a dalších hrozně těžké!!!


No ale co se mi letos hodně líbilo, velmi překvapilo a považuji to, za nejlepší zpracování Krásky a zvířete, co jsem kdy četla nebo viděla, bylo Na lovu. Knížka vás okamžitě vtáhne do děje a překvapí prostředím, které není typicky americké, ale ruské. Navíc zajímavé myšlenky Zvířete na začátcích kapitol vás nenechají v klidu.

Počátek, další počin od Dana Browna a zase se mu povedl. Téma umělé inteligence, prostředí Barcelony a Robert Langdon, který teď možná o něco méně luští šifry, ale i tak si zachovává pověst nejlepšího profesora symbologie.

Všem klukům, které jsem milovala si vás omotá kolem prstu svou jednoduchostí, příjemností a hlavně normálností Lary Jean. Obyčejná dívka, co se jako každá postupně zamilovává do různých chlapců. Až na to, že každému napsala milostný dopis, který nikdy neodeslala. Jenže ty se nečekaně dostanou všem do rukou a to se začnou dít věci.

Monča:


Série Hraničářův učeň od Johna Flanagana je nádherně čtivá a zajímavá. Žádná velká romance a naopak hodně příležistosti k vymýšlení vlastních kreativních řešení problémových situací, vás vtáhne do děje. Celá knižní série na sebe perfektně navazuje a každý díl je v něčem vyjímečný.

Dvůr mlhy a hněvu je pro mě jednou z nejkrásnějších knih jakou jsem kdy četla. Od prvního dílu (Dvůr trnů a růží) máte dojem, že víte, jak to skončí, ale ve dvojce je takový zvrat, že nechápete, jak se to stalo. To je přesně to, co se mi na knize líbí. Celá série vám rozhodně stojí za přečtení.

U knihy Chci jen dítě (Databáze knih) od Susan Elizabeth Phillips jsem se neuvěřitelně nasmála. Romantika a humor, to prostě chcete.


Tak doufáme, že jsme Vám alespoň trochu pomohli s výběrem pěkného čtení nebo dárků pro vaše nejbližší :)

Kam dál