Marie Rutkoski: Kletba vítězů

Neděle v 9:00 |  Young Adult
Kdo by tušil, že koupě jednoho otroka změní její život tolik?
Vždyť má podobných plný dům…

Zuzka:

Další příběh lásky v znepřátelených táborech je na světě. Kdo by mohl cokoliv namítat proti Romeovi a Julii - až na to, že Romeo neustále fňuká - toho se tady ale bát nemusíte. Arin je plný vzteku a nenávisti a díky plánování pomsty mu na naříkání nezbývá čas. Problém ale je, že jeho majitelka Kestrel je nakonec úplně jiná než se zdálo a nebude ji tak lehké odstranit. Hlavně když zaujala místo v jeho srdci.

Neřekla otci: "V pořádku se mi vrať." A on neodpověděl: "Copak jsem se ještě někdy nevrátil?" Řekla to, co se od Valoriánky očekávalo. "Bojuj statečně."
"To budu."

Takhle zní příběh vážně pěkně, že? Možná trochu okoukaně, ale pěkně. Autorce se rozhodně musí nechat, že umí vytvořit prostředí, postavy i zápletku. Na mě byla ale kniha místy neuvěřitelně zdlouhavá. Přitom byla naplněna spoustou vážně pěkných detailů, jako je hra Tesáky a žihadla, útržky z minulosti hrdinů nebo dokonce historie jejich států. Přesto se ke konci neskutečně vlekla. Jistě, člověk chápe, že některé pasáže musejí být dlouhé a svým způsobem ubíjející, protože to je přesně to, co cítí hrdinové, ale… bylo toho až zbytečně moc.

Jaký je pro mě z téhle knihy závěr? Jsem ráda, že jsem ji četla a rozhodně se hodlám podívat na další díly (oba vycházejí česky ještě letos - 2019). Jestli bych ji ale někomu doporučila ke koupi, to nevím. Zas tak nutně ji doma mít nepotřebujete. Navíc od pokračování můžeme očekávat všechno od úžasného příběhu plného zlomených srdcí a zrady, až po totální sladké klišé, takže… uvidíme.

Miška:

V knížce bylo tolik chybek a překlepů, že to musím zmínit hned na začátku. Dost to totiž znepříjemňovalo čtení :-( Považujte se tedy za varované.
Jinak byla Kletba vítězů čtivá a velmi rychle mě vtáhla do děje. Příběh byl vystavěný na rozporuplných pocitech a křehké romantice, což mi imponovalo. Vztah vysoce postavené a otroka byl nedávno i v Iskari: Poslední Namasara (odkaz na Databázi knih) a musím říct, že Kletba vítězů z toho vyšla... vítězněMrkající. Působila mnohem vyzráleji a uceleněji.
Bohužel autorka nasekala do děje hlavním hrdinům tolik překážek, že se to celé od prostředka začalo dost vléct.
A nemůžu si pomoct, ale Kestrel i Arin mi chvílemi dost lezli na nervy.
Závěr pro mě byl dost nečekaný. Tedy stále jsem si uvažovala, s jakým WAU se autorka vytasí, protože z každé situace, ve které jsem si říkala, že by děj mohla utnout, se našlo východisko. Nakonec přišla s WAU, které se mi nezamlouvá. Jakoby se sama nemohla rozhodnout, kdy a jak to ukončit, tak tam vnesla nový prvek.
A jestli knížku číst nebo ne? Asi jo. Stále to v těch kvantech vydaných knih patří k tomu lepšímu.



Pokud máte rádi "historické fantasy", pak určitě zkuste: Stín krkavce
Jestli chcete raději zamilované příběhy za strašlivých okolností, pak si přečtěte: Hunger Games, Únos čtvrté princezny, Jiskra v popelu, Krutý princ, nebo sáhněte pro Smrtce.

 

Daniel Cole: Hadrový panák, Loutkář

18. března 2019 v 9:00
Hadrový panák: Detektiv Wolf se vrací do služby, touží po velkém případu, aby své dovednosti mohl prokázat. Nemusí čekat dlouho, je zavolán k mrtvole sešité ze šesti těl.
Loutkář: Od případu Hadrového panáka uplynul rok a půl. Detektiv Wolf zmizel. Tentokrát se objevují oběšené oběti, které na hrudi mají vyřezamé slovo "návnada", a protože se stejně poznamenaná těla najdou i v New Yorku, k případu přistupuje FBI.

Děda Petr:

Když jsem byl naposledy ve veřejné knihovně, paní přede mnou vracela detektivku Hadrový panák od Daniela Colea. Titul jsem znal jako dlouho nedosažitelný, tak jsem po něm sáhl. Paní knihovnice mne ujistila o mém neobyčejném štěstí řka, že normálně bych se na takový trhák načekal.
Celý natěšený jsem se doma začetl do svého úlovku a záhy se nestačil divit. Ukázalo se, že se zápletka točí kolem nálezu nebožtíka, vyrobeného sešitím šesti částí různých mrtvol. Pokusil jsem se s touto nehorázností vyrovnat, ale hrubě se mi to nedařilo. Mám za sebou stovky operací zvířat a stovky pitev tvorů nejrůznějších velikostí. Zjistil jsem na základě vlastní zkušenosti, že oddělit určitou část zvířecího těla rozhodně není jednoduché, vyžaduje to znalosti a cvik a hodně se přitom nadělá. Ještě složitější je sešití, vyžadující zručnost a speciální nástroje. Když jsem si představil rozsah práce na zmíněném nebožtíkovi, vyšel mi minimálně jeden pracovní den a další na úklid pracoviště a zbavení se přebytečných dílů, přičemž pomíjím fakt, že šest lidí musí někomu chybět. Jádro zápletky jsem vyhodnotil jako nesmysl a knížku dolistoval se zjištěním, že i řešení je notně kostrbaté.
Shodou okolností se mi do ruky dostal další bestseler od téhož autora, nazvaný Loutkář. Záhy jsem zjistil, že zápletka spočívá v nálezech umrlců, označených nápisy, vyřezanými do jejich kůže a nainstalovaných na různých místech v roztodivných pozicích, vyžadujících týmovou práci v rozsahu minimálně desítek minut. K tomuto dílku nemám co dalšího dodat, neb jsem ho znechuceně odložil.

Klasikové detektivní literatury se obvykle spokojili s jedním nebožtíkem a řešením, spočívajícím v logice děje. Jejich následovníci se snaží dosáhnout atraktivnosti příběhu hromaděním mrtvol, manipulacemi na úrovni mimozemšťanů a řešením, hodným nositele Nobelovy ceny.
Odkaz na Databázi knih: Hadrový panák, Loutkář

Chris Colfer: Těžko uvěřitelný výlet

14. března 2019 v 9:00 |  Young Adult
Cash Carter představitel hlavního hrdiny seriálu Dětská esa si právě prochází těžkým obdobím. Skupinka jeho fanoušků právě dokončila střední školu a chystá se na road trip. Co se z toho vyklube, když se k nim jejich idol přidá?

Miška:

Nejsem zrovna fanynka road trip knížek, ale tahle se mi vážně líbila.
Od začátku je to skvěle čtivě napsané s jistou dávkou ironie a lehkého sarkasmu. Postupně se seznámíte se všemi hlavními hrdiny a jejich osobními problémy, se kterými si moc neví rady a které vám nejspíš budou více či méně připadat přitažené za vlasy. Společně s postavami si užijete road trip, který je přiměje se na svět podívat z jiného úhlu pohledu.
Na to, že autor zvolil větší počet hrdinů a tím pádem i větší počet zápletek, se mu děj nikam nerozutekl a neměla jsem pocit, že na mě hází moc informací nebo otázek najednou.

"Chlapci, změnil jsem názor na homosexuály," říká Bůh. "Když se lidé chovají podle svých vrozených fyzických potřeb, není to možná tak špatné, jako když vraždí, znásilňují a kradou. Myslím, že nepatří do pekla a je mi líto, že jsem si to původně myslel."
"To je podle mě super rozhodnutí," prohlásí Mojžíš. "Dostáváme hodně stížností, že kapacita pekla je naplněná. Jen jsme nevěděli, jak na ně reagovat, víš co, má to být peklo."
"Já s tebou, tati, absolutně souhlasím," přikývne Ježíš. "Od začátku jsem říkal, že mám rád všechny. Během těch let to sice trochu zapadlo, ale ještě je čas to lidem připomenout."


Jakožto fanynka Harryho Pottera naprosto chápu posedlost hlavních hrdinů (kromě Cashe smz.) seriálem Dětská esa.
V knížce bylo nastíněno hodně problémů (úskalí slávy, péče o nemocného nebo sexuální orientace), ale všechno bylo předloženo tak neotřele, že se to dalo číst, aniž bych musela protáčet oči a říkat si "už zase". Protože jako pardon, ale poslední dobou mám pocit, že se autoři YA rozhodli najít odpovědi na všechny otázky světa a se svými moudry se snaží jeden druhého předehnat.
Příběh je to hezký a působí spíš jako pohádka. Místy je totiž hodně přitažený za vlasy a příliš moralistický. Prostě jako každá pohádka. Ale nestěžuju si :-) Vždyť se to jmenuje Těžko uvěřitelný příběh! :-D Už název mě tedy varoval.
U tohohle příběhu se pobavíte. Možná maličko zamyslíte a trochu si posmutníte.

Odkaz na Databázi knih.
 


Klan rudé lišky - obsah

10. března 2019 v 9:00 |  Obsahy knih


V prologu se dostáváme na tajné setkání Klanu rudé lišky, kde hlavní řečník přesvědčí dav, že je třeba navrátit vše do starých kolejí a zrušit zákon, který umožňuje mít ženské následníky trůnu.

Následně sledujeme Maddie, která právě skládá závěrečnou zkoušku z nenápadného pohybu a bohužel neuspěje, jelikož jí jeden z hledačů, šlápne na ruku a ona se sama prozradí. I přesto, že je z této skutečnosti frustrovaná, dostává se do 4. ročníku. Po závěrečných zkouškách vždy jede na měsíc zpět k rodičům. Sice se jí nechce, protože by se radši s Willem a Haltem vydala prozkoumat jistá podezření, ale i tak odjíždí se svojí služebnou zpět na hrad Araluen. I přes drobné vyrušení na cestě nemotornými lapky se dostávají v pořádku na hrad, kde je čeká natěšená princezna regentka Kasandra. Maddie se srdečně vítá s rodiči i starými známými.

Je přichystána uvítací slavnost pro Maddie, které se může zúčastnit i prostý lid a jsou zde nachystány hry různého druhu. Maddie si vyzkouší lukostřelbu, předstírá, že jí to nejde a i tak se trefí a jásá, že se jí to povedlo. Při tom ji zahlédne pohledný mladík, ze kterého se vyklube nový velitel stráží Dimon. Bude velet posádce hradu, zatímco Horác s Gilanem pojedou prověřit a rozprášit další skupinu Klanu rudé lišky. V této souvislosti Gilan požádá Maddie, jestli by občas nezkontrolovala araluenské léno v době jeho nepřítomnosti a zařídí jí ustájení Trkače u svého dobrého zvěda a místního sedláka. Díky tomu může Maddie nerušeně jezdit na Trkačovi, aniž by vzbudila podezření. Maddiinu totožnost hraničářky prozatím drží v utajení, pro její vlastní bezpečí.

Ještě před odjezdem Gilan prozradí Maddie, že se na hradě údajně skrývají tajné chodby, ale nikdo o nich neví. Maddie má tudíž zábavu na dlouhé dny a snaží se tajné chodby v hradu najít. To se jí po nějaké době podaří. Zjistí, že jedna vede pod hradním příkopem a končí v lesíku v parku. Další vede do strážnice, kde se dá spustit padací most, a třetí vede do horních pater jižní věže, která je posledním útočištěm v případě napadení a dobytí hradu.

Mezitím Gilan s Horácem a částí hradní posádky jeli stopovat stoupence klanu. Poměrně brzy na ně narazí a je jasné, kterým směrem míří. Bohužel byla to nastražená past a z předpokládaných 40 můžu se stává více než stovka bojovníků, i když ne úplně vycvičených. Stále se však jedná o přesilu, kterou sice několikrát úspěšně zastraší a pročistí lukostřelci, ale i tak je stále počtem převyšují. Horác s Gilanem se rozhodnou rychle přebrodit řeku a stáhnout se do nedaleké staré pevnosti. Ještě několikrát lukostřelci odrazí pokusy nepřátel je napadnout a usídlí se v pevnosti, kde čekají, co se bude dít.

Mezitím na hradě Maddie ukrajuje nudné dny objížděním léna. Pravidelně kontroluje i staré opatství, kde byla nedávno viděna světla a není jasné, co se zde děje. Navštíví také matčinu lekci umění boje s katanou, kterou vede Mikeru, nihon-džinský mistr meče, kterého jí poslal sám císař. Kasandra trénuje s Dimonem a při té příležitosti se Maddie dozví, že Dimon je jechich vzdálený příbuzný.

Také se na hradě na pár dní zastaví návštěva ze Skandie. Ale bohužel brzy opět odjíždí, jelikož jiná skandijská loď ztroskotala a je potřeba pomoci s její opravou, popřípadě stavbou nové. Maddie se opět vydává do opatství, ale tentokrát na zemi zahlédne zjednodušenou kresbu liščí hlavy a je jasné, že se tu asi klan schází. Proto začne hlídkovat každou noc.

Mezitím Horác s Gilanem čelí útokům lišek a dozvídají se, že to byl záměr je vylákat z hradu a uvěznit je na místě, aby nemohli zasáhnout. Musí tedy vymyslet, jak z téhle situace ven.

Při jedné Maddiině noční hlídce se v opatství objeví lišky, včetně jejich vůdce, kterým je Dimon. Vyslechne jejich plán na obsazení hradu a uchvácení moci. Bohužel při odchodu pod Maddie praskne staré prkno a o její přítomnosti se dozvědí. Maddie utíká pryč a na pomoc jí přibíhá Trkač. Bohužel nedává pozor na cestu a Trkač jí unáší lesem do uzavřené rokle, kde jí její pronásledovatelé dostihnou. Vyšle tedy Trkače napřed a pokusí se proklouznout jejich rojnicí. Shodou okolností se opakuje stejná situace, jako při závěrečných zkouškách. Hledač jí šlápne na ruku, ale jelikož to není zkušený hraničář a ona se tentokrát nepohne, projde kolem ní bez povšimnutí. Jenže Maddie neví, kde je a musí se vrátit nejprve k Opatství, aby věděla směr ke hradu. Ostatní brzy pochopí, že jim utekla a proto není času nazbyt. Plán se musí vykonat rychle.

Druhý den ráno po otevření hradu táhne klan na hrad, ale v přestrojení za araluenské vojáky. Bohužel Kasandra toto prohlédne pozdě a dostanou se bez potíží na hrad. Kasandra však u niká do jižní věže, kam stihli přestěhovat starého krále Duncana, a skryje se zde i část hradní posádky. Bohužel při útěku umírá Mikeru, který dopřál Kasandře čas na útěk do věže. Dimon se snaží vyjednávat, že pokud se vzdají nechá je živé zmizet. Z jeho řeči je jasné, že neví, že Maddie není s nimi a Kasandře se uleví, že ji Dimon nevězní. I přes dohodnutých 24h na rozmyšlenou podniká Dimon útok na věž, ale Kasandře s jejími vojáky se ji daří ubránit.

Mezitím Maddie našla správný směr k hradu a v noci se vydává tajnými chodbami a dostává se do jižní věže. Setkává se s matkou a domlouvají další postup toho, kam půjde Maddie pro pomoc.

Nabízí se možnost Skandijců, kteří nedávno opustili hrad, kvůli zničené lodi, ale kdoví.



Alison Gravis: Jen 27 dnů

6. března 2019 v 9:00 |  Young Adult
Hadley dostane 27 dnů na to, aby rozmluvila sebevraždu svému spolužákovi. Podaří se ji s Archerem seznámit a přesvědčit ho, že život má smysl?

Miška:

Knížka měla vynikající ohlasy, ale abych pravdu řekla, mě tedy zklamala.
Celý příběh je vyprávěn z úhlu pohledu Hadley, což je sympatická hrdinka, která na střední škole sice nijak nevyčnívá, ale díky bohatství svých rodičů patří mezi elitu.
Archer je naopak typický vyvrhel, samotář, co tak trochu nahání hrůzu.
A už tady je drobný zádrhel. Archer prostě hrůzu nenahání. Vůbec.
Další problém? Hadley má Archera přesvědčit, aby nespáchal sebevraždu. Má na to 27 dnů. Jenže s tím, jakým způsobem autorka Archera popsala, si jaksi nedovedu představit, že by se někdy k sebevraždě doopravdy uchýlil. Protože by po sobě zanechal psychicky narušenou matku, sestru, která mu sice lezla jako každý mladší sourzenec na nervy, ale kterou miloval, a babičku. A nechal by je lopotit se s kavárnou, když on dělal účetnictví a byl pro ně nepostradatelný? Jako pardon, ale v tom případě ho měla autorka napsat úplně jinak.

"Kdybyste věděl, že musíte udělat správnou věc, ale že se vám kvůli tomu může stát něco zlého, udělal byste to stejně?"
"Správná věc je vždycky správná věc."

Celkově mám pocit, že autorka neumí napsat postavu. Protože charakter Hadleyiných rodičů, a to co dělali, a jak reagovali, si taky odporovalo.
A i sociální rozdíly, které autorka nastínila v celém ději vyzněly hrozně nijace.
Navíc mi vadilo velké množství nezodpovězených otázek.
Takže za mě ne. Sice super nápad a bylo to takové milé a úsměvné, ale čekala jsem něco jiného. Lepšího.

Zuzka:

Velice zajímavý nápad. Jenže…
Zaprvé: Proč musí být všude milostná zápletka? Nechápejte mě špatně, já proti romantice vůbec nic nemám, ale hrdinka má kluka přesvědčit, aby se nezabil - a na to hned potřebuje, aby se do sebe zamilovali? To pro něj prostě jen nemohla být kamarádka a ukázat mu, že život má cenu?
Zadruhé: Proč se měl Archer vlastně zabít? Ano, v jeho životě se stala spousta hrůz a celkově si moc neužíval, ale v knize není vůbec vysvětleno, ani nastíněno, proč právě teď. Navíc, když má milující rodinu, i on sám je na nich citově závislý a sám sebe vnímá jako hlavu rodinu, která se o ně musí starat. Archer je napsaný tak, že by mu to zodpovědnost nikdy nedovolila… a v příběhu není nikde zmínka o tom, že se v první realitě mohlo něco odehrát jinak.

"Babička je ženskou hlavou rodiny. Je jí sedmdesát devět a přísahám, že už léta jí v žilách koluje jen espresso a zášť."

Zatřetí: Až nechutně sladký happy end, který neobsahuje jen štěstí mladých hrdinů, ale vyřeší se zde prostě úplně všechno. Rodinné problémy, zdravotní… Vše. Což je poněkud zarážející, když si vezmeme, v jak strašné situaci hrdinové jsou, když se po nich rozhodne jít pravá ruka ďábla.
Začtvrté: Knize se nedá upřít čtivost a lehkost. Jenže právě ta lehkost je asi na škodu. Vždyť se tu jedná o sebevraždu mladého kluka a o boj s jeho psychikou. Bohužel tu ale k ničemu zásadnímu nedochází, prostě se seznámí s otravnou holkou a mávnutím kouzelného proutku je vše plné jednorožců. Čili za mě: nápad skvělý, zpracování hodně jednoduché a bohužel ne tak pěkné, jak by mělo a mohlo být.

Téma sebevraždy je lépe zpracované v Proč? 13x proto.
A nebo pokud chcete nějaký YA románek, ve kterém se řeší hodně celospolečenských otázek tak Řekni mi tři věci.

Odkaz na Databázi knih.

Kam dál